Cestování, to nás baví | Hobbiton, aneb co jsme si nadělili pod stromeček

Ježíšek dorazil až na Nový Zéland, a co si budeme povídat, byl štědrý! První oslava s nádechem Vánoc proběhla již poslední pracovní den. Hugh upořádal i na naši počest posezení pod korunami stromů a navrch jsme ku příležitosti nadcházejících svátků dostali první dárky – balíčky plné kiwi a čokoládek k tomu! Byli jsme z nečekaného překvapení nadšeni, a ačkoliv jsme si mysleli, že takové množství ovoce nebudeme schopni spořádat, během pár dnů se po výborných kiwíčkách zaprášilo (na naši obranu i díky tomu, že jsme se podělili s ostatními na hostelu)!

Náš hlavní dárek ale spočíval v návštěvě Hobitína. Pro neznalé: místa, kde se natáčel Pán Prstenů, potažmo Hobit. Do auta, respektive do naší postele jsme přibrali Michala (Zelie má kapacitu pouze pro tři osoby), a už jsme si to frčeli do městečka Matamata, ze kterého se do Kraje vypravují autobusy fanoušků těchto trilogií. Dárky jsme vyřešili elegantně – Honza obdaroval vstupem mě, já Marťu, ona zase překvapila Michala a ten pozval do Hobitína Honzu. Jednoduché, že? 🙂

V 9:30 ráno jsme stáli nastoupeni před zeleným autobusem s názvem Hobbiton, do kterého nás pozval řidič v kostkované košili vzhledem připomínající Santu Klause. Autobus byl plný. Nebáli jsme se. Dle naší teorie jsme měli být ten den první výpravou, a proto jsme předpokládali, že budeme v Hobitíně spolu s našimi spolucestujícími sami. Po cestě nám pan řidič vyprávěl příběh o tom, jak Peter Jackson objevil místo k natáčení, a o farmě, na jejímž území Hobitín vznikl. Výprava začala slibně, prošli jsme místem, kde Gandalf na začátku prvního filmu vytvořil pro hobití děti malý ohňostroj. Ono místo jsme si z filmu pamatovali a těšili jsme se na hobití domečky… Jaké zklamání ovšem následovalo, když jsme vstoupili do Kraje plného skupinek turistů! Prvních pár rozladěných minut však přebilo vyprávění naší průvodkyně o veselých historkách z natáčení a ostatní návštěvníky jsme rázem přestali vnímat. Nesmíme prozradit vše, abychom Vás neochudili o zážitek, kdybyste se do budoucna do Hobitína také podívali. Ale tak například…

Strom nad obydlím mladého Bilba vznikal celý rok! V Pánovi prstenů byl tento strom vysoký. Protože se ale děj Hobita odehrává o mnoho let dříve, byl vytvořen strom menší a lístečky na něm jeden po druhém přebarveny a ručně nalepeny!
V Hobitíně se nacházejí dva rybníčky. V jednom z nich kuňkají melodicky žáby (na vlastní uši jsme je slyšeli). Aby ovšem nerušily natáčení, byla jedna po druhé přenesena do náhradního domova, a po natáčení se žabky vrátily na původní místo.
Kvůli třem sekundám záběru otrhali tvůrci filmu místní jabloň a vyrobili z ní švestku s plody i listy… přesně tak, jak Tolkien napsal ve své knize.
Protože se Frodovi ve snu zdálo, že hoří hospoda Zelený drak, filmaři ji opravdu při natáčení spálili… Ještěže ji postavili znovu, jinak bychom si nemohli po prohlídce dopřát pravé hobití pivo!
Ačkoliv je Nový Zéland známý pro svůj chov ovcí, Peterovi Jacksonovi se místní ovce zdály příliš světlé, a tak nechal dovézt tmavou ovci z Anglie. Tato „star“ je poslední herečkou žijící v Hobitíně dodnes…

A vyprávět bychom mohli dále. Snad je ještě dobré dodat, že Hobiton po dokončení natáčení Pána Prstenů nenávratně zpustl. Znovu byl postaven z důvodu natáčení Hobita a dnes se těší neustálému náporu turistů. Sečteno podtrženo, dopoledne v Hobitíně jsme si užili, po pivu u Zeleného Draka se nám svět zdál hned veselejší a návštěvu určitě doporučujeme… obecně se ale jedná o komerční kasičku na peníze.

Abychom pravdu řekli, Hobitín nebyl jediným dárkem, který jsme si pod stromeček nadělili, ale o tom zase až v dalších příspěvcích … 🙂